Psychologové již dlouho provádějí různé výzkumy, testy s lidmi a s jejich pamětí v souvislosti s jejich emocemi. Emoce mají na naší paměť zázračný vliv. Podle toho jak se cítíme v situaci, kterou zažíváme, tak také vnímáme okolí a detaily. Pokud jsme přepadení a vystrašení, tak si lépe pamatujeme to, co nás nejvíce ohrožuje. Například zbraň násilníka, kterou nás ohrožoval. Pamatujeme si také to, jak jsme se v danou chvíli zachovali a jak jsme se cítili. Ale již si tolik nepamatujeme jeho komplice, ani jak od nás odešel a čas, kdy nás přestal ohrožovat, protože tomu prostě nevěnujeme pozornost.
Pokud se cítíme dobře, jsme v klidné náladě, lépe se nám učí nějaký text a jsme schopni si ho ve chvíli, kdy se cítíme podobně, jako když jsme se ho učili vybavit. Člověk je vnímavý a společenský tvor. Nejsme stroje, ale máme pestrý život. Zvlášť introverti si užívají prožitky nálad uvnitř těla. Tím nevylučuji extroverty. Oni to umí také. Lidé, kteří se dobře znají, jsou schopni vyznat se ve svých emocích i skrze prožitky ve vlastním těle. Například je-li jim něco nepříjemné, cítí tlak na čele, nebo při strachu mají nepříjemný pocit na hrudi. Stejně tak i při úzkosti mají sklíčený pocit na hrudi. Cítí nepříjemný pocit v krku, někteří na sucho polykají.
Podle emočního náboje informací, které se k nám dostává, si lépe, nebo hůře pamatujeme sdělenou informaci. Např. je-li výklad učitele monotónní a nudí nás. Jsme ospalejší a nevnímáme přísun informací tak, jako kdyby byl výklad učitele energetičtější a zábavnější. Při výkladu používáme i vizuální paměť. Lépe si pamatujeme např. slovíčka z angličtiny, když si je vyprávíme, názorně ukazujeme a ještě si je napíšeme na tabuli. Vnímáme tak látku očima, ušima i tělesně. Ukážeme-li si třeba na nos, dotkneme se ho a vyslovíme slovo „nose“!
Sama se snažím efektivně se učit a využívám co nejvíce působivých informací, které se mi dostávají.
Nikdy se nepřestanu zabývat psychologií, protože mi v mém životě velmi pomáhá.
Zdroj: www.mentem.cz, vlastní zdroje
Kateřina Wolfová, B1MA
