Třídy 2Z a 2G se zúčastnila celodenní exkurze do Psychiatrické nemocnice Bohnice, kterou zajišťuje organizace Prak. Program byl rozdělen do několika tematických částí a probíhal v areálu nemocnice i v přilehlém Divadle Za plotem.

V první části exkurze studenti navštívili Farmu, kde se dozvěděli o historii nemocnice, vývoji psychiatrické péče, o různých přístupech k léčbě a významu pracovní terapie, zejména práce se zvířaty, pro stabilizaci pacientů.

Ve druhé části programu následovaly 2 přednášky:

  • Bývalá primářka seznámila studenty s vývojem psychiatrie v čase a v různých koutech světa – od historických mýtů a předsudků až po současné terapeutické přístupy.

  • Primářka z oddělení sexuálních patologií následně hovořila o sexuálních deviacích, poruchách identity a o tom, jak probíhá práce s pacienty v této oblasti – včetně metod léčby a mezioborové spolupráce.

Závěr programu patřil setkání se třemi muži z pavilonu 35, specializovaného na léčbu závislostí. Sdíleli své osobní příběhy – každý jiný, ale všechny hluboce lidské a zcela bez přikrášlení.

Nejvíce žáky zaujal Honza, který byl věkově nejblíže (pod 30 let). Jeho otevřenost a způsob vyprávění oslovil mnoho studentů a podnítil řadu osobních otázek.

Velmi silný dojem zanechal také Radim, který mluvil o své závislosti na kokainu. Jeho výpověď byla velmi autentická a osobitá, nejen kvůli látce, na které byl závislý, ale i proto, že doma na něj čeká manželka a dvě malé děti. Největší šok mezi studenty vyvolal fakt, že během 5 let užívání kokainu utratil 6 milionů korun, aniž by si toho okolí všimlo.

Poslední ze závislých, Petr, byl „pouze“ závislý na alkoholu, ale právě v tom spočívala síla jeho výpovědi – on i Radim byli v době aktivní závislosti velmi úspěšní ve své pracovní kariéře, působili sebevědomě a profesionálně, takže si nikdo z jejich okolí nevšiml, že mají problém, a tím pádem jim nikdo nedokázal pomoci včas.

Žáci se ptali nejen na osobní příběhy, ale i na praktické věci. Je dobře, že zazněly i konkrétní informace o tom, jak probíhá léčba a režim v zařízení:

  • jak funguje detoxikační proces,

  • jak vypadá běžný denní režim,

  • že pacienti smí používat mobil jen třikrát týdně na 30 minut,

  • jak silný je fenomén bažení (craving) a jak se s ním pracuje,

  • jak dlouhá a náročná je cesta zpět.

Všechny výpovědi byly velmi silné, autentické a naprosto upřímné, bez idealizace nebo moralizování. Právě v této opravdovosti spočíval největší přínos celého programu – žáci měli možnost nahlédnout do reality závislostí a psychických onemocnění z první ruky, což zanechalo hluboký dojem.