Na futsalu bereme bronz!

Futsalové utkání – chlapci 2026

Chlapci z naší školy se po mnoha utkáních probojovali až do celostátního futsalového finále. Hráli jak žáci z Libně, tak z Modřan. Utkání se konalo 1.4.2026 ve sportovní hale Žďáru nad Sázavou. Celé utkání bylo velmi napínavé. První zápas jsme jakožto fanoušci bohužel nestihli z důvodu velikého zpoždění vlaku, každopádně jsme, co nejvíce to šlo, fandili jak z vlaku, tak z nádraží po příjezdu. Bohužel jsme před finálovým zápasem přišli o tři cenné hráče – Patrika Baroše, Daniela Zicha a Dominika Jackla z důvodu jejich zranění. Kluci se ale i tak nevzdali, fandili a bojovali co nejvíce to šlo. Hoši bohužel první zápas prohráli na penalty 2:1, byli ovšem naprosto úžasní a bojovali do posledních vteřin. Druhý zápas, který hráli, byl o třetí místo a ten se jim podařilo s přehledem vyhrát se skóre 5:1. Díky tomuto krásnému výsledku si zpět domů odvezli bronz. Náš hlavní brankář Martin Dostalík odvedl úžasnou práci a chytal nejlépe, jak to jen šlo. Právě i díky němu si kluci domů odvezli zmíněný bronz. Velké díky patří i Dominiku Jacklovi, který za tým až do samotného finále hrál, posledního utkání se ovšem kvůli zmíněnému zranění nemohl účastnit, klukům však dával cenné rady, podporu a byl po celou dobu finále jejich coachem. Je potřeba zmínit veškeré hráče, jelikož podávali úžasné výkony. Za školu nás reprezentovali ve velikém finále: A.I., Ivan Biriukov, Matěj Klepáč, Denis Jiří Kočovský, Matouš Matějíček, Jakub Pilař, Aleks Shatkovskyi, David Smrčina, Jakub Šourek a Martin Dostalík.

Něco málo nám k tomu mohou říct i samotní futsalisté:

Celá naše cesta byla výborná. Na začátku turnaje to asi každý z nás nevnímal a nebral to nějak důležitě. Ale do té doby, než přišla další kola. Blíž k superfinále to celý tým začal brát nejen jako srandu, ale i jako opravdu důležité zápasy. V superfinále náš tým bohužel ale nepostoupil přes Ostravu-Zábřeh, a tak jsme hráli o 3. místo proti libereckému výběru, se kterým jsme hráli jedno kolo před finálovými zápasy ve Žďáru nad Sázavou. Nakonec náš tým obsadil 3. místo, a tak jsme náš výlet zakončili výhrou. Jsem hrdý na všechny kluky, kteří byli schopni se zúčastnit aspoň v jednom kole tohoto turnaje.

Ivan Biriukov 1L

Velké futsalové finále ve Žďáru nad Sázavou přinesl nejen skvělý výsledek, ale i zážitky. Ačkoliv pro mě to bylo jiné, protože jsem jel poprvé v roli fanouška a ne hráče kvůli svému zranění.

V úterý jsme se s kluky sešli na Hlavním nádraží v Praze a vyrazili společně směr Žďár. Už ve vlaku panovala skvělá atmosféra, tým byl natěšený a připravený odvést co nejlepší výkon. Po příjezdu jsme se ubytovali na hotelu a měli jsme volný program. Večer jsme se sešli všichni na pokoji a koukali, jak český nároďák postoupil na mistrovství světa.

Středa pak patřila tomu hlavnímu – samotnému turnaji. Odehráli jsme hned první utkání se školou z Ostravy. Průběh zápasu byl nahoru dolů. Kluci makali a za nepříznivého stavu 0:1 se podařilo i vyrovnat. Nakonec zápas skončil remízou 1:1 a šlo se do penaltového rozstřelu, který pro nás neskončil dobře a prohráli jsme. V průběhu turnaje hrály i holčičí týmy, takže jsme měli vetší pauzu zotavit se na další zápas.

Ten jsme hráli se školou z Liberce, proti které jsme už v předešlém kole hráli, takže jsme věděli, jak na ně. Byl to zápas o 3. místo a ten jsme vyhráli. Po skončení turnaje následovalo vyhlášení a společná cesta domů. Ve vlaku byla dobrá nálada, všichni byli spokojení, nadšení a hrdí na to, jak jsme celý turnaj zvládli.

Radost nám udělalo nejen umístění, ale i paní profesorka Podhajská, která nasedla ve středu ráno na vlak, a dorazila společně s dalšími fanoušky nás podpořit. Už teď se těšíme na další ročník turnaje, který musí skončit prvním místem.

Dominik Jackl 3L

V úterý 31. 3. jsme se sešli v odpoledních hodinách na Hlavním nádraží v Praze, odkud větší část týmu vyrazila na cestu do Žďáru nad Sázavou. Celá cesta probíhala ve skvělé atmosféře – nechyběla hudba ani dobrá nálada. Po příjezdu jsme se ubytovali a společně vyrazili na večeři. Večer jsme pak sledovali zápas české reprezentace, která bojovala o postup na mistrovství světa. Výsledek dopadl podle přání většiny z nás, což nás ještě více namotivovalo do dalšího dne.

První zápas o postup do finále proti škole z Ostravy byl velmi vyrovnaný a nervózní. V základní hrací době skončil 1:1. Do utkání jsme dali maximum a měli jsme velkou motivaci celý turnaj vyhrát, nicméně v penaltovém rozstřelu byla nakonec šťastnější Ostrava. I přesto jsme nesklonili hlavy a do dalšího zápasu jsme nastoupili s cílem vybojovat alespoň bronzovou medaili.

To se nám také podařilo – v utkání o 3. místo jsme porazili školu z Liberce 5:1 a odvážíme si tak bronzovou medaili do Prahy 🥉 Jsme velmi rádi, že se nám podařilo dosáhnout tohoto úspěchu.

Rádi bychom také poděkovali panu řediteli a našim kapitánům (učitelům), kteří nás po celou dobu vedli, podporovali a pomohli vytvořit skvělý tým. Díky nim jsme si turnaj užili nejen po sportovní stránce, ale i lidské.

Velké poděkování patří také fanouškům, kteří nás přijeli podpořit vlakem – moc si toho vážíme!

Jakub Pilař 4L

Veliké díky patří také našim zástupcům v trenérských pozicích, panu učiteli Miloši Miškovicovi, panu učiteli Petru Kopeckému a samozřejmě panu řediteli Janu Dostálovi. Paní učitelkám Veronice Podhajské, Stanislavě Bulkové a Olze Janíčkové patří též veliký obdiv, jelikož po celý zápas fandily, křičely a podporovaly, jak nejlépe to uměly.